Když se Å™ekne dům, tak co si pod tím pÅ™edstavíte? Mnoho lidí si prý pÅ™edstaví dům nÄ›kde na vesnici, kde bydlí babiÄka s dÄ›deÄkem. A prý tam mají veliké hospodářství. Já se tomu nedivím, protože já jako malá holka jsem s rodiÄi vyrůstala v malém bytÄ›. Řeknu vám, že to bylo opravdu katastrofální. MnÄ› se to tam vůbec nelíbilo. VÅ¡ude to vÅ¡echno bylo tak extrémnÄ› malinkaté, že jsem si Å™ekla, že tohle snad ani nemůže být možné. Já jsem tam jeÅ¡tÄ› mÄ›la sourozence. NaÅ¡tÄ›stí byl ale o jedenáct let mladší než já, takže jsme se vůbec takhle nepřátelili. MÄ›la jsem ho spíše skoro jako vlastní dítÄ›. Takže jsme si ani nalezli do soukromí.

Bylo také prima, že když jsem si potom našla partnera, tak mě velice potěšilo, že on má na vesnici veliký dům. Veliký pětimístný dům. Pět místností. Opravdu více jsem si přát nemohla a dokonce tam bydlel sám a měl koně. Tohle byl úplně můj sen. Můj sen byl, že bych někdy v budoucnu měla koně a měla bych veliký dům, ale že bych měla přímo veliký dům a statek, o tom se mi ani nesnilo. Myslela jsem si, že takové veliké ještě mít zase nebudu. To si myslím, že nejlepší by bylo, kdyby třeba lidé také dopředu uvažovali, jestli by zvládli byt anebo dům.

Co pro ně bude dobré. Věřte, že dům musíte udržovat, a to skoro celoživotně. Ale dům. Je něco jiného. Když máte byt a v pronájmu, tak se skoro o nic nemusíte starat. Tohle se vlastně o všechno stará majitel bytu. Já sama jsem si řekla, že je stejně nejlepší mít dům ve vlastním vlastnictví v osobním vlastnictví. Jsem totiž ráda, že právě můj partner, vlastně už můj manžel, má vlastně svůj dům v osobním vlastnictví, takže se nemusíme bát, že by nám ho potom třeba někdo zabavil. To bych se zbláznila. Navíc v tomto domě už bydlím šestým rokem a úplně jsem si ho zamilovala a budeme si pořizovat druhého koně. Takže nevím, kam by ten kůň šel, kdybych se musela stěhovat do bytu.